HORNÍ BENEŠOV

Negarantovaná informace
Místo:Městský úřad Horní Benešov
Adresa:Masarykova 32, 793 12 Horní Benešov
Telefon:+420 554 773 080
Email:hbenesov@hbenesov.cz
WWW:http://www.hbenesov.cz
GPS:49°58'0,390"N, 17°36'10,250"E

Pro detail klikni (ortofotomapa)

Základní mapa

Fotografie (12)[Skrýt náhledy]
HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)
HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)
HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)HORNÍ BENEŠOV 
(klikni pro zvětšení)

Město Horní Benešov leží v nadmořské výšce 520 - 600 metrů, 13 km JV od Bruntálu a 20,5 km od Opavy. Město svým uspořádáním domků po stranách kopců připomíná "Betlém". Leží ve zvlněné krajině východních výběžků Nízkého Jeseníku, východně od výrazného severojižního hřbetu táhnoucího se od Zátoru k Leskovci nad Moravicí a oddělujícího Bruntálsko v povodí Černého potoka a Krnovsko v povodí Opavy od Benešovska. Město zaujímá náhorní polohu mezi kopcem Benešovem (585 m n.m., SV) a Stražiskem (605 m n.m., JZ).
Správní území města má výměru 2 040 ha. Katastrálně patří pod město obec Luhy.



Dosažitelnost
  • Silniční spojení.
  • Autobusové spojení.
Historie města
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov, aby se tak odlišil Benešov u Prahy. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.

Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. - Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schwarzendorf a Rábov.

Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9.1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství. Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. po třicetileté válce se město přes neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně. Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.

V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.

Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola. Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 - 1992.

V okolí Horního Benešova se nacházejí povrchové stopy dolování stříbra a zbytky vojenského opevnění z třicetileté či sedmileté války.

Městem byl Horní Benešov určen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny dne 5.října 1998. V roce 2000 byla uzavřena partnerská smlouva v rámci Euroregionu Silesia mezi městem Horní Benešov a městem Pszów.

Památky, zajímavosti

Významné pamětihodnosti města jsou lípa u kostela vysazena roku 1524 při stavbě prvního kamenného kostela, vojenské opevnění tzv. "Lichnovské šance", barokní farní kostel sv. Kateřiny, socha sv. Jana Nepomuckého u kostela, budova fary ze 17. století, hřbitovní kaple P. Marie z roku 1893 a městské domy a budovy s historizujícími fasádami.

Zajímavosti města: první vlak přijel do Horního Benešova 29.6.1892 a poslední odjel 5.4.1970. Nejstaršími ulicemi ve městě jsou Staroměstská, Kamenná, Strmá, nejdelší ulicí pak ulice Svobody, která měří 464 m. Ve městě se vyráběl likér z bylin "Horský duch", který byl nejméně tak kvalitní jako dodnes vyráběný Praděd.

Kultura

Ve městě funguje kino Jas

Sport, turistika

Fotbalové hřiště, zimní stadion a tělocvična.

Ubytování

Přímo ve městě je možnost se ubytovat, Služby Města Horní Benešov s.r.o. (554 748 341), Střední škola řemesel (554 748 040).

Stravování

Konečná u Koťase (604 917 130), Motorest Kukačka (554 748 489), Na Kavárně, Ostrá Hůrka (554 748 277), Pivnice - Herna (554 254 604), Společenský dům (554 719 060), Tipsport - Bar (554 748 098).

Město je členem : mikroregionu – Sdružení obcí Slezská Harta


Datum poslední aktualizace článku: 08.06.2022